Pamětní síň a přívoz Oty Pavla

Jak jsme oslavili 30. výročí otevření Pamětní síně Oty Pavla v Luhu

Příprava

Kdo jiný, než „otec zakladatel“ Ivo Brůžek by měl začít plánovat připomínku 30. výročí otevření Pamětní síně Oty Pavla (30. 6. 1990). Už v únoru se dohodl s obcí Branov a hlavní převoznicí Líbou Vosátkovou (která také byla před 30 lety u toho) na termínu – 27. 6. 2020. Prostřednictvím facebookové stránky Přívoz v Luhu pod Branovem „svolal“ generaci 0 – ty, kteří pomáhali od roku 1986 s rekonstrukcí obecního převoznického domku, s přípravou expozice (kterou ale měl sám z velké části „na svědomí“) a také s dobrovolnickým převážením přes řeku.

V pátek 26. 6. začaly přípravy – zatímco obec Branov poskytla lavičky na sezení a dřevo na oheň a pivovar Olešná přivezl stánek a pípu, Ivo s kamarádem ZB zvolna postupoval z nádraží v Roztokách směrem k přívozu. Přesto na ně zbylo hodně práce – nařezat dřevo, rozmístit lavice, nastražit panely původní expozice v přístřešku, vymyslet, jak připevnit pod jeho střechu dataprojektor, vyzkoušet propojení, nahrát fotografie k promítání, vyzkoušet, zda pípa funguje a poklábosit s dalšími příchozími – VK, VP a jeho zeťem, LV a IV. Za setmění přibyl ještě PM a věřte, že se sedělo na břehu řeky ještě dlouho.

Setkání generace 0

Od rána se s příchozími turisty a cyklisty roztrhl pytel. Ivo se tedy vrátil v čase zpět a věnoval se převážení, zatímco Iva se zaměřila na návštěvníky Pamětní síně. Podle situace se pak střídali v převážení a obsluze Pamětní síně Oty Pavla. Po celý den bylo možné zakoupit si u stánku pivo a limonádu, případně šunkovou klobásu na opečení (i s chlebem a hořčicí). Velmi nenápadný a po většinu dne tichý výtvarník a kameraman Michal Faflík z Rousínova přivezl řadu dokumentů k promítání a také absolventský film V. Merty Smrt krásných srnců (1975), v němž si Huga zahrál PM – a co čert nechtěl, došlo k náhodnému setkání dvou filmových Hugů – v Luhu se objevil i představitel Huga z Kachyňova filmu. Potřásli si rukou, vyměnili zkušenosti a příjemně setkání okořenili svou přítomností.

Zároveň se v sobotu v pamětní síni Oty Pavla objevilo mnoho lidí, kteří se chystali na Pochod krajem Oty Pavla (měl být v sobotu 20. 6., ale z důvodu opatření souvisejících s šířením koronaviru COVID-19 v ČR byl nakonec odložen, nový termín zatím není znám). Mezi vzácné a nenápadné hosty, kteří také přivítali vystavení panelů původní expozice, patřila i jedna z Hugových dcer a také Petr Pavel.

Z generace 0 byli postupně přítomni: Ivo Brůžek, Líba Vosátková, Petr Mareš, manželé Čiberovi, Petr Bouška, Václav Prošek, Václav Kinkor. Zamotáni mezi turisty a cyklisty trávili čas vzpomínáním, prohlížením panelů původní expozice, návštěvou expozice nové, povídáním nad fotkami a filmy. Do toho všeho tiše brumlal gramofon. Někteří se vraceli zpět domů pozdě v noci. A ti, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohli zastavit, věnovali setkání aspoň myšlenku.

Po celou dobu na vše pomyslně shlížel Zdeněk Veselý, u jehož pomníčku se všichni krátce zastavili.

A neděle?

I v neděli mířily k přívozu a do pamětní síně davy. Opět se Ivo a Iva střídali v převážení a v mezičase všichni zbylí (IB, IV, LV a ZB) uklízeli. Poslední přívoz opouštěl Ivo Brůžek a Iva zůstala, aby zahájila první celotýdenní službu v této sezóně. Tak zase někdy, generace 0, jsme tady…