Velikonoce na přívoze
Převoznickou velikonoční službu zajišťovala rodina Vachkova. Ve středu večer bylo nádherně, ale voda se valila korytem jako těsně před povodní. V pátek už ale bylo možné – opatrně – převážet. Jenomže se všude čerti ženili.
Sníh střídal déšť a pak zase přišly kroupy. Všude bahno, všude zima, všude pusto a nevlídno. Abychom se trochu zahřáli, zamířili jsme večer přes vodu do Nezabudic. Tady se nás ptali, zda nepotřebujeme náhodou posekat trochu dříví. Toho není nikdy dost, a tak jsme přisvědčili. Tuto informaci jsme však zasunuli někam hluboko, protože jsme považovali za dobrý vtip, že jen tak někdo přijede a jen tak si přiveze pilu a sekyru, aby nám – jen tak- nasekal dříví…
Od soboty se vše vylepšovalo a objevili se i výletníci. A najednou stály na nezabudickém břehu 3 osoby s taškami naditými motorovou pilou a třemi sekerami, a to včetně lahve oleje, rukavic, montérek brýlí… Nestačili jsme divit. A co teprve, když sekací komando spustilo! Tři hodiny bez přestávky vrčela pila a práskala sekyra. A na závěr po sobě ještě uklidili.
Za odměnu jsme naše dobrodince vzali kolem ostrova a zapůjčili jsme i bidlo pro vyzkoušení obratnosti na vodě. Ukázalo se, že nejlépe naší návštěvě svědčí jízda pozpátku. Ještě jednou děkujeme!
Když jsme dřevorubce vyložili na nezabudické straně, projeli kolem nás první vodáci. A tak může přívoz dosvědčit, že i řeka Berounka byla o Velikonocích odemčena.
Neděle byly klidná, turistická. Pondělí bez návštěv. Tedy, kromě jara.